Upozornění: Článek již není aktuální, domov byl nalezen, respektive původní majitel, tak tu máme happyend 🙂
Drazí čtenáři, využiji svého blogu k něčemu, co se sem přímo nehodí, tak doufám, že mi to odpustíte.
Napsal mi jeden můj kamarád, jestli bych nechtěla mladou německou ovčačku. Že za ním přišla sama. Bydlí kousek od útulku pro psy a jedna teorie je ta, že majitele psa útulek odmítl a psa nepřijal. Majitel ji tak prostě vysadil hned za zatáčkou u lesa.
Fenka byla vyjukaná, není se čemu divit, představte si, co to pro ni musel být za šok, že ji páníček jen tak opustil.
Kamarád si ji tedy vzal k sobě. Rád by si ji nechal, ale nemá k tomu vhodné podmínky. Já bohužel také ne, ale trhá mi to srdce.
Fenka je klidná a poslušná, neutíká, od nového páníčka se nevzdaluje, už je poučená. Nevyžaduje žádné velké vycházky. Trochu kulhá na přední pravou tlapku, je to staré zranění. Bitá snad nebyla. Je mladá, podle veterináře jí budou cca 2 roky.
Jako všichni opuštění psi, bude za slušného páníčka moc vděčná.
Pokud si ji sami nemůžete vzít, pošlete dál odkaz, třeba jí tak pomůžete najít nového páníčka. Děkuji.
Ovčačka zatím bydlí ve Zlíně. Pokud máte zájem, kontaktujte mě zde (v komentářích), nebo na mých Facebookových stránkách.
Neznám nudu! 
Zdeněk
/ 6.9.2012Dobrý den
moc rád bych se na pejska dojel podívat.Bydlím kousek od Zlína v rodinném domku takže by pejsek měl krásný výběh.
Zkoušel jsem Vám několikrát volat ale bohužel neberete telefon.
Prosím kontaktujte mě na tel.: 605 475 303
Děkuji
Zdeněk Caha
gold account
/ 24.9.2012Já mohu zase potvrdit, že pokud psa a mimino nespřátlíte a nezapojíte do společné hry, i naprostý zlatíčko změní chování k nepoznání. Můj labík nikdy nezavrčel na děcko. Až jednou. A právě chyba byla na naší straně. Sice jsme je seznámili, začátky byly v pohodě, ale snažili jsme hafana furt držet stranou. Často jsme ho odháněli, posílali na místo a ani trochu nás nenapadlo, že by to mohl začít brát špatně.:( Když se syn objevil v blízkosti psa, pes začal klopit uši, byl nervozni až jednou zavrčel. Což mě samozřejmě vyděsilo. Jeho chování jsem nepoznávala. Ani trochu mi nedošlo, že by mohl žárlit. Netušila jsem, že i psi jsou takový závisláčci. Začali jsme ho více zapojovat do společných aktivit a pesan se relativně uklidnil. Pořád sice žárlí, ale syna přijal do naší smečky.