Perníčky z celozrnné žitné mouky a medu aneb zdravé perníčky nejsou žádné science fiction!

Tak jo, jde vidět, že počet mých příspěvků se od srpna zredukoval. Vysvětlení je jednoduché, neznám nudu a na spoustu mých koníčků mi nezbývá čas. Mezi nimi bohužel i na blog, ale nebojte, nekončím, píšu dál a postupem času se všechno vrátí do normálu 🙂

P1110164

 

A nyní k perníčkům. Kdo mě a můj blog už trochu zná, tak ví, že mám ráda zdravou stravu a že mám ráda netučné věci. A ve stejném duchu jsem přistupovala k perníčkům.

 

Miluju perníčky! Jsou sladké, křupavé, rozplývají se na jazyku a jsou správně vychucené – rozhodně patří k Vánocům!

Celý minulý týden jsem hledala recept na perníčky z žitné mouky a medu. Nějaké jsem našla, ale nelíbilo se mi, že téměř vždy obsahují nějaký ten tuk a nebo že si jméno medové-vůbec nezasluhují, protože musíte sami uznat, že tři lžíce medu na kilogram těsta, kdy o výslednou sladkost se postará 200 g cukru, je žalostně málo na název medové.

Bylo mi jasné, že původní recepty (nemyslím ty úplně nejstarší, kdy se jednalo spíš o peprníky) musely být v té nejzdravější a nejjednodušší podobě. Tak jsem začala pátrat po historických receptech. Samozřejmě jsem skoro nic nenašla. Tak jsem se zamyslela a nakonec jsem se rozhodla pro risk. Pro vytvoření vlastního receptu. Rizikem pro mě byla především možnost, že perníčky budou tvrdé jako beton.

Moje obava byla podepřená zkušeností z předloňských vánoc, kdy jsem upravila jiný recept a vyřadila olej 🙂

Takže jak by teoreticky mohl vypadat původní recept na perníčky? Určitě by byl z žitné, celozrnné mouky, protože nějaké to oddělování vlákniny z mouky v dřívější době nebylo běžné. Určitě by byl oslazený především medem, nebo nějakým jiným měkkým sladidlem(třeba řepným sirupem), protože krystalový bílý cukr je také spíše výdobytkem poslední doby. Nehledě na to, že jsem měla hlavní zájem o to mít medové, ne cukrové perníčky. Koření by bylo určitě ručně vytlučené, směsi na perník se určitě také neprodávaly.

S tímhle promyšlením jsem se pustila do výroby. Nevím jak vy, ale já při pečení, když nemusím, nepoužívám váhu. Nejraději mám odměrku a ještě raději mám, když můžu pracovat podle oka, podle odhadu a takový bude i můj recept.

Takže jak to tedy celé vypadalo?

Ingredience:

  • Celozrnná žitná mouka (já sehnala dokonce v kvalitě bio)
  • Med
  • Hřebíček, nové koření, skořice, pepř (nebo i jiné koření, co máte rádi, třeba anýz, holandské kakao…)  
  • velká lžíce jedlé sody        
  • hrst jemných ovesných vloček                                                                                                               

Postup:

Med jsem nejdříve rozpustila ve vodní lázni (Normálně jsem položila zavařovačku medu do hrnce s vodou a pustila jsem hořák na mírný stupeň a nechala to celé pomalu ohřívat, k varu nedošlo). Kolik budete potřebovat medu? Poměrně hodně, mějte k dispozici alespoň jeden kg medu.

Během postupného rozpouštění jsem si zatím nachystala koření. Nebojte se zaexperimentovat, klidně můžete použít pouze skořici, nebo si namíchejte netradiční poměr koření. Já použila mletou skořici, protože mi bylo jasné, že tu bych jen tak neroztloukla, ale použila jsem 7 hřebíčků, čtyři kuličky nového koření a trochu čerstvě namletého zeleného pepře, který kupuji na farmářských trzích.

Nachytala jsem si velkou hlubokou  mísu, a do ní nasypala žitnou mouku, sodu a natlučené koření a suchou směs jsem důkladně promísila. Jakmile se mi rozpustil med, opatrně jsem ho vytáhla z teplé vody a postupně přidávala  do suché směsi. Je celkem těžké neupatlat všechno kolem sebe medem, ale škody lze minimalizovat neuspěcháním. Med přidávejte postupně, tahle fáze je celkem pracná a trvá nejdéle, ale vyplatí se. Jakmile máte tuhou měkkou směs, která je krásně hnědá, máte vyhráno. Snažte se medu dát spíše méně, než více. Pokud byste měli pocit, že je směs příliš tekutá, dodejte ještě trochu mouky a důkladně ji zapracujte do zbylého těsta. Nejspíš budete mít nějaké to těsto nalepené na stranách mísy. Seškrábněte ho stěrkou. Pak vezměte mísu a začnete s ní točit/kroužit ze strany na stranu. Odlepené těsto se spojí s celkem a z těsta se vám tímto pohybem vypracuje pěkný „bochníček“ těsta.

Nechystejte si potravinovou fólii a hezky těsto zabalte.

Já nechala těsto odpočívat noc a den(kdo má čas, nechá co nejdéle). Večer jsme se dali do vykrajování. Těsto je krásně vláčné a hnědé. Vál jsem pomoučnila tou samou žitnou moukou a a celé těsto rozválela na tenký plát. Je jasné, že čím víc odřezků vám zůstane a čím častěji ze zbytků smícháváte další hmotu a znovu válcujete, tím víc směs obsahuje neochucenou žitnou mouku. Proto jsem se rozhodla pro trochu nudný tvar čtverečků a obdélníčků(ze kterých je jen minimum odřezků), kdo má jistou ruku, může celé těsto vykrájet pomocí radélka třeba na čtverečky, nebo šestiúhelníky-jako medové plástve 🙂

Pečení:

Naši elektrickou troubu jsme předehřáli na 120°C a perníčky pekli jen malou chvilku. Zajímavostí tohoto těsta je, že čerstvé je hnědé, ale pečením zesvětlá. Nenechte se zmást jako já u první várky a nepečte je do zhnědnutí, to už je moc 🙂

Výsledek:

P1110161

Hotové perníčky jsou po vychladnutí křupavé, přesto nejsou betonové a i slabější zuby je hravě zvládají. Po rozkousnutí se okamžitě rozplývají na jazyku příchutí medu. Do vánoc by měly ještě změknout, ale kdyby zůstaly tak, jak jsou teď, nebyla bych zklamaná, s tvrdostí mého předloňského pokusu se nedají srovnávat 🙂 Celá příprava vám nádherně provoní byt.

Mimochodem, nevadí, pokud perníčky při vyskládávání na plech neotřete od mouky z válu, ani je nemusíte ničím potírat, vlhkost medu mouku z povrchu vstřebá.

Perníčky jsou nejzdravější možnou verzí(kdo zná zdravější, pochlubte se v komentářích). Nejenže obsahují pouze zdravý med a nepekly se dlouho při vysoké teplotě, tudíž se příliš neztratila jeho hodnota, ale těsto je žitné, tudíž má nízký glykemický index (který med trochu zvyšuje), ale ještě je celozrnné, tudíž obsahuje spoustu zdravé vlákniny! Jsou netučné a tudíž jsou vhodné i pro zdravější mlsání bez výčitek.

Tipy na změknutí perníčků:

Mezi obecně známými radami je přidat do krabice, kde perníčky skladujete rozkrojené jablko, nebo krajíce chleba. Princip je takový, že vlhkost z jablka/krajíce se natáhne do perníčků.

Další rada je nechat perníčky na balkóně v zimě, kde natahují vlhkost z ovzduší.

Pro případ krize je zde možnost slepit perníčky povidlovou směsí. Princip funguje tak, že do povidel zamícháte oblíbené koření a trochu rumu, nebo medoviny, či amaretta. Uděláte lehce řídčejší směs a tou natíráte perníčky a slepujete je dohromady jako linecké těsto.  Alkohol a vlhkost z povidel do sebe perníčky natáhnou, povidla naopak zhoustnou a máte po problému. Povidla navíc krásně korespondují s chutí perníku.

Nejposlednějším pokusem je nakapat na jednotlivé perníčky kapátkem trochu silné kávy (nejlépe překapávané). To se dělá den před podáváním a dělají se pouze ty perníčky, které půjdou ke konzumaci. Pokapáním veškerých zásob perníčků riskujete po delší době vznik plísně.

Pokud zdobíte perníčky cukrem, je verze s kávou passé, ale perníčky natáhnou  trochu té vlhkosti i z cukrové polevy 😉

 

Ochutnávka dopadla dobře, často kritický přítel mi je pochválil, bratrovi, se kterým jsme pracovali na pečení a vykrajování, mu také chutnaly, taťkovi chutnaly také, tak jsem ráda. Nebojte se žitného těsta, příchuť nijak neovlivní, nepoznáte to.

 

 

Během pár dní budeme ještě zdobit cukrovou polevou, fotky dodám 😉

Advertisements
Napsat komentář

komentáře 4

  1. Děda

     /  15.12.2012

    Doufám, že budu moci ochutnat.
    Děda

    Odpovědět
  2. Hospodynka

     /  30.11.2013

    Kde v postupu přijdou na řadu ty ovesné vločky?

    Odpovědět
  3. Edita

     /  16.12.2014

    ještě by to šlo zdravěji – část medu nahradit sladěnkou nebo neslazenými povidly. Ale i tak do tohoto receptu jdu. Není čas na další experimenty a jak píšete – když medové, tak medové :o)

    Odpovědět
  4. Ivana

     /  23.11.2016

    Dělala jsem vloni podobný recept. Jen tam byla hladká zitna mouka, žloutek, med a soda. A samozřejmě perníkové koření. Dala jsem hřebíček, badyan, skorici… Byla to mnamka. Někdo dává k dobarveni trochu kakaa, mě už ale přijde, že to mění chuť. Tyhle medaky úplně miluju. Dělala jsem i ze ztuhlého medu – byla to fuška. Ale měkké byly hned. I při skladování v relativně suchém pokoji neztvrdly. Letos budu dělat zase, jen těsto nechám uležet, ať to koření trochu provoní celé těsto.

    Odpovědět

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: