Celožitný chleba – snazší než se tvrdí.

Jako malá jsem milovala chleba. Jedla jsem ho jen tak, se solí a jaká to byla delikatesa! Jemná střídka kontrastovala s křupavou kůrkou a nejlepší ze všeho byla lehče připálená spodní kůrka chleba.

Pak se to najednou vytratilo a já přestala jíst chleba.  To, co jsem si pod slovem chleba představovala, nemohlo být vzdálenější tomu, co jsem vídávala v obchodech (výjimky nechť prominou).

Když jsem začala pátrat po tom, kam se poděl ten výborný chleba, dozvěděla jsem se, že  za tím stojí především zkomolená představa, že nedopečený chleba (tudíž měkký) rovná se čerstvý.

Stejně tak mě od jakékoli koupi chleba odradil 50-ti složkový seznam, který se bůhví jak do toho bochníku vešel. Chtěla jsem chleba jen z mouky, vody, kvasnic, soli a kmínu. Ano, i takové se ještě prodávají, ale ne všude. A i ty nejsou úplně lahodné a propečené.

Stejně tak se mi velice těžko hledal celožitný chleba. Většinou najdete pšeničný, nebo pšenično-žitný. Nic proti pšenici, ale když není celozrnná, není zrovna největší kámoš krevního cukru. Pšeničný chleba není vhodný pro cukrovkáře. Je to rychlý cukr, který vám krevní hladinu cukru vystřelí do závratných výšin a velice rychle ji zase pošle dolů. Pšenično-žitný už tak raketový není, přesto, žitný chleba, to je jiná. Má nízký glykemický index, tudíž udržuje hladinu cukru na nižší úrovni a klesá jen velice pomalu. Tím pádem je vhodný pro cukrovkáře, nedostanete po něm brzo hlad, je vhodný i pro dietní program a vůbec je pro vás jaksi lepší.

Našla jsem si recept na pšeničný chleba a hned jsem ho vyzkoušela. S výsledkem jsem byla spokojená. Chleba byl chuťově výborný, měl tu správnou kůrčičku, krásně vykynul- byl to slušně vychovaný chleba. Navíc mě kilový bochník vyšel na na necelých 17 Kč, pokud nepočítám energii za plyn v troubě.

Přesto, toužila jsem po celožitném chlebu. Při hledání na webu jsem se dozvěděla, že je to s žitným chlebem těžší, že méně kyne. Tudíž se k němu přidává pšeničná mouka a žádný recept, který jsem našla se mi moc nelíbil. Chtěla jsem něco nekomplikovaného.

Tak jsem se odvážila použít již ozkoušený recept na pšeničný chleba s výměnou pšenice za žito.

A světe, div se, povedl se, chuťově byl dokonalý a krásně nakynul.

Jediný rozdíl byl v tom, že při hnětení těsta jsem měla pocit, že je tam málo vody-žito ho pohltilo nějak víc, ale po chvíli kynutí těsto hezky zvláčnilo. Druhá odchylka byla delší doba kynutí, celkem dvojnásobná. Ale čekání se vyplatilo.

Takže, jaký je tedy ten recept?

  • 1 Kg mouky(pšeničné, nebo žitné-při čemž 1/3 můžeme nahradit celozrnnou verzí)
  • 525 ml vlažné vody
  • 1 balíček droždí
  • 2 lžičky soli
  • 1 lžíce kmínu

Postup je pro znalce kynutého těsta jasný. Trochu mouky a trochu vlažné, či lehce teplé vody smícháme s droždím a necháme „naběhnout“ (tozn. necháme kvasnice trochu předkynout-cca 5 min)

Mezitím si smícháme zbytek (repsektive většinu) mouky, kmínu a soli a jakmile nám naběhne drožďová směs s polu s vodou vše nahněteme do hustého těsta.

Pokud jsme použili pšeničnou mouku, necháme 3/4 hodiny kynout, pokud žitnou, tak alespoň hodinu a 20 min – někde v teple a přikryté utěrkou.

Jakmile nám těsto vykyne, vyklopímě těsto (pomocí hnětačky, nebo vařečky(těsto lepí) na pečícím papírem vyložený plech.

Mezitím si zapneme troubu na maximum. Pak si namočíme ruce a jimi vyhladíme a vytvarujeme chleba do pěkného bochníku. Jakmile se ruce začnou lepit k těstu, znovu je namočíme do vody a pokračujeme, dokud nejsme spokojení.

Povrch bochníku by měl být pěkně oslizlý. To nám pak v troubě vykouzlí křupavou kůrčičku. Nyní necháme těsto ještě 5 minut v teple na plechu dokynout. Poté jej ještě trochu navlhčíme rukama a posypeme třeba žitnými vločkami, či kmínem… čím budete chtít.

Pak pečeme cca na 180°C  po dobu 50 minut.

Pokud pečete v plynové troubě, já to dělám tak, že prvních 25 minut nechám jet troubu na plný výkon, pak na zbývajících 25 minut  jen lehce ztlumím a nechám dopéct. Jakmile uběhne daný čas, zkontroluji propečnost chleba špičatou špejlí, jestli je těsto vevnitř již nelepivé a pokud mám pocit, že by možná ještě chvilku zasloužil, vypnu troubu a nechám chleba dojít ve zbytkové teplotě. Ovšem těch 50 minut je absolutně spolehlivých!

No a takhle vypadá výsledek z žitné mouky :

Je to lahoda!

Mimochodem, o uvadající kvalitu našeho chleba si můžeme víceméně sami. Je zajímavé, že nejčastější dva dotazy k poznámce o tom, že si peču chleba, jsou: jakou používám chlebovou směs a pak jakou používám pekárnu.

Příště vyzkouším domácí kvásek a ne kupované droždí, jsem zvědavá, jak se mi to podaří 🙂

Reklamy
Napsat komentář

komentáře 2

  1. Myuto

     /  5.1.2013

    Ahoj, jen chci napsat – děkuji za geniálně jednoduchý recept na žitný, nikoliv pšeničný chleba :). Už delší dobu plánuji pečení chleba vyzkoušet, ale taky nejsem zrovna fanda pšenice, a všechny recepty, které jsem našla, byly bez pšeničné mouky na moji línou povahu až moc komplikované, kdežto tohle vypadá, že nemůže selhat. Určitě jej časem vyzkouším (než já se k něčemu dokopu…).

    Odpovědět
  2. Monika

     /  19.1.2013

    Zdravím,velice mě zaujaly informace o rozdílech zdravotních účinků pšeničného nebo žitného chleba. Kváskové celozrnné chlebíky si peču asi už rok,ale toto jsem se nikde nedočetla ještě. Takže děkuji za info 🙂 Kváskový je určitě to nejlepší co může být!!!

    Odpovědět

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: