Viděli jste někdy seriál Vyprávěj? Já se přiznám, že jsem viděla celkem asi jeden díl celý, nikdy mě totiž příliš nebavil, co mě jako ženu ovšem zaujalo, bylo oblečení. Byla to skvělá inspirace. Pořád se bylo na co dívat.

Když zemřel Václav Havel, v televizi dávali Zemský ráj to napohled. Film se mi nelíbil, přišlo mi, že je takový plochý, že nemá žádnou hloubku. Né, že bych nechápala, že každý film, který se odehrává za komunismu musí být jen o tom, jak to přesně všechno tehdy bylo. Ale u filmu o disidentech to tak nějak očekáváte. Mě ale díky tomu došlo ještě něco, krom toho, že Vilma Cibulková hraje pokaždé pořád stejně, tak to, že ve většině filmů z éry „totáče“ je nám předkládán obraz perfektně oblečených soudruhů a soudružek. Ale podívejte se na jakýkoli záznam z terénu z té doby a nejpravděpodobněji uvidíte dost úděsně oblečené lidi (fotky jsem bohužel nenašla, a kazit někomu rodinné fotky z rajčete, nebo jiných alb, to by mi bylo líto). Stejně tak účesy. Ve filmech a seriálech uvidíte u ženských postav minimálně nádherné, pěstěné vlasy, učesané do úchvatného drdolu, nebo copu, muži mají stylové kotlety, nebo nádherné vlasy, kterých máte chuť se dotknout. Mrkněte na Čt1 na zprávy co vysílali před 25 lety, ankety na nejrůznější témata jsou takovýchto příkladů z ulice plné a nejpravděpodobněji uvidíte úděsné trvalé ve stylu pudla, mastné vlasy, střihy podle hrnce a přehazovačky.  Ale v televizi musí být všechno dokonalé. A začíná mi to vadit. Působí to pak dojmem, jak tehdy bylo vše lepší, jak měli lidé styl, ne, jako dnes, kdy nepotkáte po sobě alespoň dva lidi, co by neměli džíny. Proč to neukáží takové, jaké to bylo doopravdy? Je mi jasné, že i tehdy byly dámy a páni, co se pěkně oblékali,  ale ne všichni, jak to vídám v takovýchto filmech a seriálech. To, že se o to snažili filmaři, když točili třeba Ženu za pultem, je pochopitelné, stejně jako jejich oblíbené ukázky přeplněných obchodů, kde je všeho dost. Proč to ale dělají dnes?