Bloody Mary, láska, nebo nenávist. Nic mezi tím!

Tenhle článek věnuji svému oblíbenému pití. Vděčím za něj svojí skvělé kamarádce Hance, důkaz toho, že i bejvalky vašeho přítele můžou být skvělé kámošky. První Bloody Mary mi nachystala ona. Byla to láska na první skleničku. Byla takovým malým ostrůvkem pro někoho, kdo moc nepije pivo, a nebaví ho celou noc popíjet sladké koktejly, nebo džusy.

Na Bloody Mary je výborné to, že není sladká. Nic proti sladké chuti, kdo mě zná a viděl mě snídat ten ví, že žádná dobrota přede mnou není v bezpečí, ale když jste někde s přáteli a číšník se vás pořád ptá, co si dáte a vy už máte cocacoly a všeho sladkého pokrk, je Bloody Mary darem z nebes. Má příjemnou, pálivě kyselou chuť a právě díky své pálivosti ji vydržíte cucat minimálně 20 minut. A navzdory její pálivosti vás nutí ji cucat skoro bez přestávky.

Víte, nejsem si jistá, zda jsem opravdu pila tu „pravou Bloody Mary“, aby mi ji schválila Emilly z Gilmorových děvčat. A popravdě je mi to jedno. Co mi jedno není je to, že ji skoro nikde nedělají a mám hned dvě teorie proč tomu tak je, které se vzájemně nevylučují.

Bloody Mary zkrátka není v našich končinách zrovna výdělečný kšeft. Není to nejžádanější koktejl. Nemá takovou oblíbenost, jako v zahraničí, kvůli přirozené nedůveře. Už tak je to celkem netradiční pití, vždyť je to koktejl a není sladký!

Připomíná mi to hlášku, kterou jsem nedávno slyšela od Homera Simpsona: „I don’t eat anything new unless I’ve tried it before“

přeložím to poněkud volněji, to víte, angličtina je pro mě španělská vesnice.

„Nejím nic, co jsem před tím nikdy nejedl.“

Řekla bych, že se tím řídí stále velká část naší populace.

A druhý důvod je ten, že ji málokdo umí připravit. Kolikrát, když úplnou náhodou narazím na podnik, kde ji dělají, jde vidět na personálu nervozita, zda ji udělají dobře. Vím to i proto, že se mě většinou velmi opatrně ptají, zda mi chutnala. Možná je to i proto, že při objednání, po mnoha horších zkušenostech, důrazně upozorňuji, že do toho nechci ledovou tříšť.

Je to vážně tak! Pokud někdo Bloody Mary znáte a máte ji rádi, možná jste se právě otřásli odporem. Nevím, zda v původním receptu ledová tříšť má být, ale dost o tom pochybuji. Z rajčatové šťávy to udělá takovou ochucenou vodu a nemá to ten šmrnc.

Nic proti ledu, jednu, dvě kostky snesu, ale ledová tříšť, ještě když je jí víc, než rajčatové šťávy, je vážně peklo.

Nouze naučila Dalibora pécti, a mě chabá nabídka postrčila dělat si Bloody Mary doma. Dělám si ji nealkoholickou. Já osobně ani v té alkoholické verzi necítím, že by tam alkohol dělal výrazný chuťový prvek, takže mi nechybí.

Pokud chcete nějaký přesný recept, tak odkaz je zde.

Problém s tím, že ji ne každý udělá dobře, a jeden z 20 ji udělá výbornou, je další problém, proč tu nemá Bloody Mary dobré podhoubí. Dejme tomu, že jste někde s přáteli a řeknete si, že konečně ochutnáte tu tajemnou Bloody Mary. A donesou vám něco, co je prostě divné, nudné, nebo přímo hnusné. Dáte si ji někdy příště? Asi sotva.

Důvody, proč vám nechutnala jsou hned dva. První je ten, že vám ji udělal někdo, kdo to neumí. V podstatě vám zabil potencionální lásku ke skvělému koktejlu. Možnost druhá je ta, že si nejste souzeni. Bloody Mary totiž buď milujete, nebo nenávidíte.

Největším Bloody Mary šokem pro mě byl můj taťka. Miluje rajčata, jí je skoro denně. Tak jsem si říkala, že Bloody Mary bude přesně pro něj. Nebyla. Ochutnal, zašklebil se a víckrát ji nechtěl. Naopak můj brácha, který většinu svého života rajčata jedl jen v omáčkové podobě, si ji oblíbil. Tady jde totiž všechna logika bokem. Je to láska a ta buď je, nebo není.

Jak tedy dělám Bloody Mary já? No, za prvé, nejdůležitější jsou kvalitní ingredience. První musíte zjistit, který rajčatový džus je ten vyvolený.

Například v lidlu, prodávají rajčatový džus, nad nímž byl popisek, že je v akci 100% rajčatový džus. Celá šťastná jsem se na něj šla podívat a ejhle, zjistila jsem, jak funguje další fígl v podvádění s čísly. Tento džus není vůbec stoprocentní. Na krabici to přímo napsané není, ale na ceduli s nápisem že je v akci, to napsané bylo. Při zkoumání ingrediencí mě to lehce zmátlo. Čekáte 100% rajčatový džus a najednou čtete, že je v něm ještě mořská sůl a koření a citronová šťáva. Pokud je tam něco víc, než jen šťáva, tak to zkrátka není 100% džus!

Možná 99%, ale bůhví jestli. Tak jak si ten někdo mohl dovolit napsat, že je to 100% džus? Protože v ingrediencích je napsané, že džus obsahuje 100% rajčatovou šťávu z koncentrátu a to je sakra rozdíl. Je to totiž jen stoprocentní přísada. Kolik ji tam je, se ovšem nedozvíte. Neříkám, že to není dobrý džus. Já sama jsem ho nevyzkoušela. Jednak mě zklamal ten podvůdek, za který sice výrobce nejspíš nemůže a jednak touha po 100% džusu, který si dochutím já sama.  S vědomím toho, že ta citronová šťáva je čerstvá, soli je tam jen tolik, kolik chci já a koření? Toho se bojím nejvíc, že to bude jen nějaký chemický výtažek, co to ve skutečnosti je, vážně nevím.

Takže dávejte si bacha a čtěte etikety pozorně.

Já jsem si oblíbila kupodivu 100% rajčatový džus z makra, od firmy Aro. Mě chutná moc, ale vy si najděte podle vlastní chuti. Já vím, že jsem si kdysi kupovala ty od Relaxu a byly na podobné chuťové úrovni. Pak určitou dobu začali chutnat jinak. Nebyly nakyslé, ale spíš takové… jako rozpuštěný rajčatový protlak, co byl v plechovce zavřený už nějaké to léto. Možná to byla jen špatná várka, kdo ví. Ale já už je nekupuji.

Pak je důležitá citronová šťáva. Nekupujte si ty 100% citonové džusy, ať už jsou bio jak chtějí, ale rovnou citron. Já si nadšeně koupila malou lahvičku té bio 100% šťávy a chuťové je to úplně jiné. Nevím, čím to, jestli je to tou tepelnou úpravou… zkrátka citron, ne šťávu.

Další ingredience je Worchester. Ten dodává typické aroma a pak tabasco.

To je taková malá lahvička s pidi
otvůrkem tak akorát, aby se to dalo pouze nakapat. Dávejte si pozor, je to silně ostrá omáčka, její výpary jsou silně štiplavé, rozhodně ji nenechávejte napospas dětem. Tam, kde se prý tato omáčka vaří, se z ní uvolňují takové výpary, že když byste se nad ní naklonili, hrozilo by vám  vážné popálení kůže, oslepnutí, možná i něco horšího. Jak moc je to pravdivé, vám bohužel nepovím. Každopádně, s Tabascem ze začátku šetřete, zkuste poprvé jen kapku a podle potřeby přidávejte. Já mám ráda lehce pálivou chuť, ale zase když vás z toho pálí pusa ještě 4 hodiny po tom, tak nadšená zrovna nejsem, což se mi obvykle stává, když se Bloody Mary dám mimo domov. Zda mi tam toho Tabasca dají tolik, protože jim to tak chutná, nebo zda nemají tušení, jak je to silné, nevím s určitostí. Neptala jsem se.

Takže s tím opatrně. Pak se má lehce osolit a opepřit, správně cayenským pepřem, ale já si tam přímo namelu zelený pepř, co jsem koupila na trhu a je to taky moc dobré.

Teď, kolik se tam má dát čeho?

Na jeden a půl decilitru rajčatové šťávy obvykle použiju půl, až jeden celý citron, dvě lžíce Worchesteru, dvě kapky Tabasca, trochu soli a pepře. Vždycky to průběžně ochutnávám a podle potřeby přidávám.

A teď, je velice důležité, do čeho si ji nalijete. V receptu výše doporučují určitý typ sklenice, ale když si ji děláte pro sebe, záleží jen na vaší náladě.

Já ji ráda piju ze sklenice na stopce. Když čtu nějakou cyberpunkovou knížku, nebo hrajeme sci-fi RPG, dělám si ji do sklenice od marmelády. 😀 já vím, je to šílené, zkrátka záleží jen na vás.

Jo a samozřejmě, kdo chcete alkoholovou Bloody Mary, dbejte na kvalitní vodku,  třeba Finlandii.

Zdobte ji podle nálady, někdo ji zdobí citronem, někdo bazalkou, jiný má jako míchátko řapíkatý celer, ozdobuje papričkou, nebo olivou, já ráda používám petrželku, protože na téhle bylince tak nějak vůbec ulítávám.

Bloody Mary Zdar!

Reklamy
Napsat komentář

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: