Jak nám oblečení podsouvá zdání zlatých časů

Viděli jste někdy seriál Vyprávěj? Já se přiznám, že jsem viděla celkem asi jeden díl celý, nikdy mě totiž příliš nebavil, co mě jako ženu ovšem zaujalo, bylo oblečení. Byla to skvělá inspirace. Pořád se bylo na co dívat.

Když zemřel Václav Havel, v televizi dávali Zemský ráj to napohled. Film se mi nelíbil, přišlo mi, že je takový plochý, že nemá žádnou hloubku. Né, že bych nechápala, že každý film, který se odehrává za komunismu musí být jen o tom, jak to přesně všechno tehdy bylo. Ale u filmu o disidentech to tak nějak očekáváte. Mě ale díky tomu došlo ještě něco, krom toho, že Vilma Cibulková hraje pokaždé pořád stejně, tak to, že ve většině filmů z éry „totáče“ je nám předkládán obraz perfektně oblečených soudruhů a soudružek. Ale podívejte se na jakýkoli záznam z terénu z té doby a nejpravděpodobněji uvidíte dost úděsně oblečené lidi (fotky jsem bohužel nenašla, a kazit někomu rodinné fotky z rajčete, nebo jiných alb, to by mi bylo líto). Stejně tak účesy. Ve filmech a seriálech uvidíte u ženských postav minimálně nádherné, pěstěné vlasy, učesané do úchvatného drdolu, nebo copu, muži mají stylové kotlety, nebo nádherné vlasy, kterých máte chuť se dotknout. Mrkněte na Čt1 na zprávy co vysílali před 25 lety, ankety na nejrůznější témata jsou takovýchto příkladů z ulice plné a nejpravděpodobněji uvidíte úděsné trvalé ve stylu pudla, mastné vlasy, střihy podle hrnce a přehazovačky.  Ale v televizi musí být všechno dokonalé. A začíná mi to vadit. Působí to pak dojmem, jak tehdy bylo vše lepší, jak měli lidé styl, ne, jako dnes, kdy nepotkáte po sobě alespoň dva lidi, co by neměli džíny. Proč to neukáží takové, jaké to bylo doopravdy? Je mi jasné, že i tehdy byly dámy a páni, co se pěkně oblékali,  ale ne všichni, jak to vídám v takovýchto filmech a seriálech. To, že se o to snažili filmaři, když točili třeba Ženu za pultem, je pochopitelné, stejně jako jejich oblíbené ukázky přeplněných obchodů, kde je všeho dost. Proč to ale dělají dnes?

Advertisements
Předchozí příspěvek
Následující příspěvek
Napsat komentář

komentáře 2

  1. Witch

     /  3.1.2012

    Doznám, že se na ty cesty nekoukám. Ale je fakt, že leccos býcá nablýskanější. Třeba chybí detaily: punčocháče ve 2.polovině 70.let byly drahé – při platu kolem 1800-2000 stály 36 korun (chleba jen 3,20), Oka se mazala mýdlem nebo spec. lepidýlkem, punčocháče se dávaly spravovat, já na rozitá chodidla vyzrála našitím „podešve“ a vydržely půl roku… Materiály: takzvaná slotera se stejné době byla i celkem zářivých barev, ale umělina, člověk dostával opecky od lavic i zábradlí. Byla to dost tuhá látka, šaty kolem postavy mohly „stát“. Chemlon nastoupil, dělalo se z něj i oblečení. Běs. tesil a bavlněné věsi se šíleně mačkaly. Uměliny se lepily na punčocháče, takže kdo si neporadil (trocha indulony, namočení stehen) vypadal jak debil. Baloňáky pestré mohly být, ale dost na jedno brdo… Furt jsme se natáčely, tupírovaly a lakovaly a kluci fakt měli střihy vlasů dost podobné. Zkrátka bylo na každém kroku vidět, že s mizernými materiály módu z Burdy nenaděláte. Ženy tak od 40. výš dotrhávaly věci, koupené kolem svatby, šaty se nosily 5-10 let, moje teta po mně donosila baloňák, starý už cca 4 roky… A důchodci nosili ještě první republiku!

    Odpovědět
    • Velice zajímavé poznámky, jsem opravdu ráda, že si dnes mohu vybírat a že nemusím mýdlovat silonky! Moje babička sedí vedle mě a všechno mi okamžitě potvrzuje. Děkuji za komentář!
      Hezký den!

      Odpovědět

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: