Řetízky

Jen malé upozornění, ostatní články o špercích budou v budoucnu vycházet na stránce http://drahokam.wordpress.com/ . Při nákupu řetízku je dobré znát několik informací. První důležitá informace je ta, že řetízek je šperk, který má tendenci nejvíce se opotřebovat. Nemyslím tím ani tak to, že se může snáz přetrhnout, než se může třeba zlomit prsten. Jde především o to, že řetízek je velmi pohyblivý šperk. Při každém vašem pohybu se mírně pohybují i jednotlivá očka a ta se vzájemným třením o sebe obrušují. Je to věc, se kterou nemůžete nic udělat, takže chcete-li si koupit řetízek jako investiční šperk, zavřete jej do šperkovnice/trezoru a noste ho jen k vybraným příležitostem. Teď možná propadáte panice, že váš řetízek je pomalu a jistě okrádán o svou hmotnost, ale nebojte. Tento proces je velice pomalý a odvíjí se  podle dané situace. Představte si, že si dvě kamarádky koupí stejný, třeba stříbrný řetízek. Jedna kamarádka na důkaz jejich vzájemného přátelství nosí řetízek každý den, nesundává ho ani na přespání a nosí na něm své oblíbené přívěsky. Druhá kamarádka si řetízek každý den, když přijde z práce řetízek sundá a vezme si ho nejdřív druhý den ráno, nosí na něm různé přívěsky, stejně jako její kamarádka, ale nosí ho jen 3 dny v týdnu, po zbytek týdne nosí jiné šperky. Je vám asi jasné, které kamarádce vydrží řetízek déle. Tyhle dvě kamarádky zde nehodlám soudit, pointou příkladu není to, že první kamarádka je špatná a zlá, protože nosí řetízek každý den. Pointu příkladu je to, že zkrátka první kamarádka o svůj řetízek mnohem pravděpodobněji přijde dříve, než ta druhá. Budu teď pokračovat první kamarádkou, co nosí řetízek neustále. Dejme tomu, že po třech letech nošení řetízku, jednou nedopatřením rukou zavadí o řetízek a přetrhne se jí. To se stává běžně. Řetízek odnese do zlatnictví ke spravení. Řetízek nosí další 3 roky vesele dál, až se jí jednou řetízek přetrhne znovu. Tentokrát už opravit nelze.

„Před třemi lety jste mi řetízek opravit dokázali, co to máte za zlatníka?“ ptá se udiveně. Jenže problém není ve zlatníkovi. Problém je v obnošenosti řetízku. Po letech neustálého nošení se místa, kde se jednotlivá očka dotýkají postupně zeslabovala, až se dostala k bodu, kdy už opravení nemá valný smysl. Jistě, i takový řetízek lze spravit, jde spíše o to, že vám už nikdo nemůže zaručit, že se vám ještě ten samý den řetízek nepřetrhne třeba hned ve vedlejším očku. Pokud tedy budete chtít, dost pravděpodobně vám to zlatník spraví. Ale dost pravděpodobně vás upozorní na to, že se ke svému řetízku musíte chovat velice obezřetně, jelikož hrozí přetrhnutí a následná ztráta nejen řetízku, ale i přívěsku, který na něm budete mít. Pak už je i dobré si spočítat, jestli se vůbec vyplatí investovat do oprav. Dejme tomu, že si kamarádky koupily řetízek za 200 korun každá. Jedno opravení řetízku ji pak stálo dejme tomu 100 korun. Pokud by se ovšem řetízek měl přetrhávat častěji, je jen na vás, zda se vám zdá odůvodněné vrážet do oprav další peníze.

Tento obrázek vám trochu nastíní situaci řetízku. Obrázek vlevo i vpravo představují jednotlivé očka řetízku.

Očko s číslem 1. je úplně nové, neprodřené ouško, nebo ouško řetízku, které bylo nošené jen k příležitostem.

Očko s číslem 2. je řetízek, který je již několik let nošený, ale zatím má ještě dost síly, aby se lehce neroztrhl, a aby šel opravit, respektive aby to mělo ještě smysl.

Očko s číslem  3. je již silně obnošený řetízek, který visí tzv. na vlásku a který, pokud jsou takto prodřená všechna očka, nemá moc velký význam spravovat. Někdy to už ani nejde.

(Zajímavostí u prodřených řetízků je i to, že se díky tomu vlastně i prodlouží, třeba i o pár centimetrů, záleží na počtu ok!)

Tohle byla silně teoretická situace. Třeba také nosíte svůj řetízek každý den už 10 let a ani jednou se vám nepřetrhl. To je možné. To všechno totiž závisí na tom, jak se k řetízku chováte a také na tom, jak tlustá jsou jednotlivá očka řetízku. Řetízek z drátku, který měl průměr 1 mm vám může vydržet celý život. Je to jen a jen na vás. Jak silný řetízek si koupíte (což samozřejmě váha zvyšuje cenu) a jak se o něj pak budete starat.

Druhá kamarádka mohla mít štěstí a řetízek zdědila její dcerka.

Ovšem nemusíte se nákupu řetízku bát. V tomto článku vás upozorním na některá fakta, ukážu vám jednotlivé rozdíly mezi řetízky, jaké mají výhody oproti jiným a co od nich můžete čekat a  řeknu vám, co jde spravit.

Řetízky se dělí na mnoho různých druhů.

Nejzákladnější je Ankr.

Je to typ řetízku, kdy jdou jednotlivá očka kolmo k sobě, jako u obyčejných řetězů. Je jedno, jestli mají oválný, kulatý, nebo hranatý tvar.

Je to jeden z nejspolehlivějších řetízků. Jsou pevné, výrazné, mohou být ozdobně broušené, nebo hladké kulaté a vždycky na sebe přitáhnou pozornost. Bohužel jsou trochu opomíjené, jelikož na první pohled nevypadají tak úžasně originálně, jako třeba figaro, nebo lambáda ( o nich budu mluvit za chvilku), avšak při vyzkoušení většinou jasně vedou. V jednoduchosti je krása a vy i z mého příspěvku možná cítíte jistou náklonost k tomuto typu. A máte pravdu. Jsou to mé nejoblíbenější a nejraději mám ty, které jsou vyrobené z kulatého drátu a kterým je ponechán základní kulatý tvar (později sem dodám fotku). Jeho výhodou je také snadná opravitelnost, která by neměla jít nikdy vidět! Navíc pokud jde o průvlakový ankr, což je přesně ten typ, co jsem dala jako příklad, o jeho pevnost se nemusíte bát. Tento ankr, kromě toho, že je pevný tloušťkou svých ok, je prověřen jeho následnou zkouškou v průvlaku.

Výše ukázaný průvlak je zjednodušeně ocelová destička, v níž jsou seřazeny otvory různých tvarů podle velikosti, kterými se obvykle protahuje drát, aby zmenšil svůj průměr a prodloužil svou délku na požadovaný rozměr. Ovšem tento čtyřhranný lze použít i na zkrášlení ankru. Místo drátu se jím protahuje hotová řetězovina. Vznikají tím hezčí a jednolitější očka, navíc se tím pevnost celého řetízku dokonale prověří. Vzniká tam tak velký tlak, že žádné špatně sletované očko zkrátka neprojde. Nejeden učeň, který neuměl zrovna pečlivě letovat nad tímto úkolem zaplakal.

Dalším typem je Pancr.

Jeho základem je vlastně ankr, který ovšem nebyl protahován

průvlakem(!), jehož očka jsou záměrně přetočená na plocho. To je

další pevnostní zkouška řetězu. Následně se ještě brousí, aby na

něm vynikly blyštivé hranky. Je spolehlivý stejně jako anker, je

velmi výrazný a dobře se spravuje, stejně jako na ankru by

nemělo pozdější sletovávání být vidět. Je oblíbený především jako dárek pro muže.

Z pancru pak vychází řetízek typu Figaro.

Jeho jedinou změnou je střídání velikosti oček. Nejčastěji uvidíte

figaro v poměru malá:velká očka- 3:1.Ale můžete vídat i

neobvyklejší poměry jako 5:3, 10:5, 6:1, zkrátka poměrům se

meze nekladou 🙂

Platí u něj stejné výhody jako u pancru.

Lambáda je velice oblíbený řetízek, který vyniká svým třpytem.  Když si jej prohlédnete zblízka, zjistíte, že je to vlastně řetízek typu pancr, který má dvojitá očka a je zkroucený, aby se spirálovitě stáčel. Že vám ten popis zamotal hlavu? Chápu, proto přihazuji obrázek.

Lambáda, má jednu nevýhodu a to tu, že se těžko opravuje, a proto na ní může být při bližším pohledu vidět sletování. Je to daň za hustotu oček, která se velice ráda sletují dohromady, záleží ovšem na jak na šikovnosti zlatníka, tak na typu lambády, jelikož není lambáda, jako lambáda 🙂

Teď se dostáváme k Žílám a Kostkám. Tyto „struny“ jsou velice oblíbené, pro svou nenápadnost, já si však troufám říct, že už jsou trochu z módy. A stejně tak, jako jste mohli cítit z mé řeči, že miluji ankry, tak zde můžete cítit, že zrovna nemusím konkrétně žíly. Je to proto, že jsou tou nejkřehčí  řetězovinou, lze-li žílu tak ještě nazvat, jelikož je málo ohebná. Poznáte to jednoduše tak, že se nikdy nemůže přirozeně prohnout do ostrého úhlu, ale jen do kruhu. To je u ní bráno sice jako slušící prvek, mě ovšem příliš nefascinuje, navíc je příčinou, jak u žil, tak kostek, jejich častého přelomení. Zde jak vidíte nemluvím o přetržení, ale o zlomení. Jsou citlivé u zapínání, kde jsou nejvíce namáhány, kde naštěstí následná oprava jednak nejde příliš vidět, jednak umožňuje škaredá předchozí sletování spravit jednoduše tím, že je o tu část zkrátíte. Pokud máte tu smůlu, že se vám žilka, nebo kostka zlomí třeba vprostřed, následné sletování může být poznat. To proto, že už v místě sletování nebude pohyblivá. Zabránit vzájemnému sletovaní článků žilky zkrátka nejde. Takže co vám mohu pro koupi tohoto typu doporučit? Pokud trváte na žilce, nebo kostce, volte raději kostku, její údržba je snazší a opravy jsou méně viditelnější, jsou i méně náchylné k lámání, jsou zkrátka pružnější.  Zde vidíte žilku:

A zde je kostka :

Nyní se dostáváme k dalším choulostivějším řetízkům, takzvaným placákům.

Kromě zevnějšku není větších rozdílů mezi žilkou a kostkou. Vlastnosti jsou stejné. Jsou náchylné ke zlomení, sletování bývá patrné avšak placák vám nadělá mnohem více parády. Vlastně se ani nehodí, aby se na nich něco dalšího nosilo, jednak tím prodloužíte jejich životnost, a jednak je lépe nechat vyniknout jejich krásu samotnou. Bývají zdobené různými strojovými rytinami a rozhodně na sebe strhnou veškerou pozornost. Ovšem více než jiné řetízky je třeba placáky odmašťovat. Na velkých plochách se zamaštění projeví nejvíce. Na to je jednoduchá pomoc, po každém nošení nechte svůj placatý řetízek na noc v jarové vodě a ráno ho pro jistotu trochu okartáčujte jemným kartáčkem na zuby. Tak vám vydrží krásně lesklý, bude méně oxidovat a potrvá dlouho, než ho budete muset donést na doleštění k zlatníkovi. A zde máme jeden příklad za všechny:

Existuje i méně plochá verze, jakýsi had, vlastnosti má stejné, jen je trochu prostornější:

Jedním z posledních řetízků je Wallis.

Je to řetízek podobný lambádě, ovšem ta je z plochých oček, zatímco wallis je z kulatých. nejčastěji je k vidění v duté verzi. O dutých špercích jako takových napíšu samostatný článek, ale ve zkratce zde napíšu jen to, že chcete-li si koupit dutý wallis, tak jen za předpokladu, že jej budete nosit jen vyjímečně, respektive jen k vybraným příležitostem. Jinak si ho brzy zničíte! A to platí pro všechny duté řetízky! Duté řetízky jsou od toho, aby i méně movitý člověk mohl nosit masivnější řetízek, se kterým chce udělat dojem, nebo nelíbí-li se mu tenké řetízky a na plné masivnější nemá. Ale nebude-li se k němu člověk chovat šetrně, investice se mu nevyplatí. Oprava je totiž často viditelná, komplikovaná a leckdy i nemožná.

Tak a už se blížíme ke konci. Trochu odbočíme od zlatnické klasiky a ukážu vám jeden trochu zatracovaný, podle mě však velice krásný řetízek, složený s kuliček, někdy i z oválků.

Zatracován je proto, že se ani ne tak inspiroval, jako spíš transformoval z proslulých řetízků špuntů od vany, nebo z řetězové klíčenky.  Ať je jeho původ jakýkoli, jeho krása vám to vynahradí. Jedna paní nám ho vrátila, že se jí manžel vysmál, že má na krku řetízek od špuntu. Já chápu, že vyrovnat se s tlakem, či výsměchem okolí není jen tak, ale osobnost to nerozvyklá. Když se Vám líbí, na ostatní nehleďte. Zatím jsem ho viděla hlavně ve stříbře, nebo v chirurgické oceli, do zlata se asi příliš nehodí. Jinak je poměrně odolný, spravuje se docela dobře. Je to taková lepší verze žilky.  Navíc kuličky svými odlesky udělají mnohem zajímavější efekt, než-li žilka. Hezky se udržuje.

A na úplný konec jsem si pro vás nechala královský kousek.

Královský řetízek

Je to neletovaný řetízek, který sestává  z propletených kroužků. Bývá proto těžký, tedy i drahý. Ale je opravdu nádherný a své jméno nemá jen tak!

Jen se podívejte!

Zatím jsem neměla ani jednou v opravě tento typ řetízku. Nevím, jestli je to důkaz jeho pevnosti a nezničitelnosti, nebo spíš jeho nízkého výskytu, ovšem je to kvalitní a hezká práce, kterou když si koupíte, rozhodně nebudete litovat.

Advertisements
Předchozí příspěvek
Následující příspěvek
Napsat komentář

komentáře 2

  1. Helena

     /  14.12.2011

    Díky za zajímavý a poučný článek a také díky čtenářce, která na něj dala odkaz na Módní peklo.

    Odpovědět
  2. Witch

     /  16.12.2011

    Pání! řetízek, podobný královskému, jsem zdědila po mamce, byla to jen bižuterie, ale vždycky se mi ohromně líbil. Vlastně jsem na něm nikdy ani nehledala punc, odjakživa vypadal načernale, ale přitom trochunjinak, než stříbro. Přívěsek na něm byl, tuším, želvovinový, snad 60.léta.

    Odpovědět

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: